Hostýnské vrchy jsou perlou východní Moravy

Hostýnské vrchy jsou patří do vnějších Západních Karpat do podcelku Západních Beskyd. Od Vsetínských vrchů jsou odděleny protékající Vsetínskou Bečvou. Značná část Hostýnských vrchů je zalesněna.

Nejvyšším vrcholem je Kelčský Javorník. Dalším významným vrcholem je Hostýn, který je nejvýznamnějším poutním místem mariánského kultu v České republice a pohoří dal jméno.

V severovýchodní části, nedaleko Loučky, leží vrch Skalka, v okolí Bystřice pod Hostýnem pak vrchy Kozinec, Bedlina a Chlum. Jihozápadním směrem se sklání Kelčská pahorkatina do Hornomoravského úvalu. Zde je povrch ještě plošší – Holešovská plošina.

Severovýchodní část Hostýnských vrchů je poněkud nižší. Tato oblast je vymezena údolími Juhyně a Ratibořky. Rozsochy sestupují až k udolí Vsetínské Bečvy. Západní a jižní část Hostýnských vrchů se výrazně člení na pásma hřbetů, rozdělěna udolími Juhyně, Moštěnky, Rusavy a Dřevnice na kratší úseky. Nejvýraznější je pásmo severozápadní, kde také leží nejvyšší vrchol vrchoviny Kelčský Javorník.

Severozápadní pásmo Hostýnských vrchů začína Hradem a pokračuje přes vrchol Kelčského Javorníku, součástí tohoto pásma je i Čerňava. Na západ od ní se nalézá puklinová jeskyně Smrdutá. Další úsek okrajového hřbetu leží mezi údolími Moštěnky a Rusavy. Zde leží bájná hora Hostýn. Pro jižní pásmo jsou typické velice úzké, často i skalnaté hřbety, jako je na východě ležící Drastihlava, Humenec, Ondřejovsko. Střední pásmo je odděleno severozápadního sedlem Tesáku.

Turistika a památky

Hostýnské vrchy nás v létě lákají jak svými nenáročnými turistickými trasami, tak tratěmi všech obtížností pro horská i treková kola. V zimě si návstěvník může užívat sjezdu ve střediscích jako Troják a Tesák i lyžařského běhu na dlouhých hřebenech s malými výškovými rozdíly.

Celoročne se pak Hostýnské vrchy otevírají těm, kteří vyhledávají osamělé procházky rozlehlými lesy či prosluněnými loukami s roztroušenými valašskými chalupami.

U Brusného stával hrad Křídlo, ve kterém v 15. století existovala jedna z největších dílen na falešnou ražbu mincí na Moravě. Poblíž Chvalčova najdeme Obřany, druhou nejvýše položenou hradní zříceninu na Moravě, nachází se ve výšce 704 m. Významná je také zřícenina hradu Lukov.

Zámek v Bystřici pod Hostýnem je zajímavý tím, že majitelé jej nepřestavovali, ale k starým budovám přistavovali novější, odpovídající dobovému stylu. Posledními šlechtickými majiteli byli Loudonové, potomci slavného generála. Empírový zámek v Hošťálkové s rozsáhlým parkem z 19. století dnes slouží jako restaurace. Zámky v Brankách a v Přílepech nejsou přístupné.