Železné hory s nehorskou krajinou jsou stvořené pro kolo

Železné hory se nacházejí v severozápadním výběžku Českomoravské vrchoviny. Lokalita se nachází mezi městy Heřmanův Městec, Slatiňany, Hlinsko, Ždírec nad Doubravou, Chotěboř a Třemošnice.

V severní části pozvolna klesají k Polabské nížině, zatímco na jihozápadě, kde je ohraničuje řečiště řeky Doubravy, se významným hřebenem zdvihají nad Čáslavskou kotlinu.

Nejvyšším bodem Železných hor je Pešava (697 m n.m.). Přes svou značnou nadmořskou výšku nad okolní krajinou nejsou Železné hory horami v pravém slova smyslu a mají spíše ráz vrchoviny až pahorkatiny. Jejich jméno vzniklo díky načervenalému zbarvení hornin způsobenému výskytem oxidů železa.

Chráněná krajinná oblast Železné hory (CHKO) zaujímá centrální část Železných hor s vrcholy Vestec s 668 m n.m. a Spálava s 663 m n.m. Nejnižší místa jsou u Podhořan a Slatiňan se shodnou nadmořskou výškou 268 metrů nad mořem.

Nápadným útvarem je hlavní hřeben, který se táhne od Ždírce nad Doubravou do Podhořan a dále k Týnci nad Labem. V tomto hřebenu jsou vedle četných vrcholů (včetně Vestce a Spálavy) nápadné i rokle. Největší a nejkrásnější jsou Lovětínská a Hedvíkovská, které prorážejí hlavní hřeben u Třemošnice a Závratce.

Na severní straně CHKO je nejnápadnější Bučina, kopec mezi Kraskovem a Prachovicemi, s nadmořskou výškou 606 metrů. U Slatiňan s nadmořskou výškou 391 metrů je kopec Hůra. V severní části CHKO je jediná velká rokle vytvořená řekou Chrudimkou. Tento kaňon je chráněn v rámci přírodních rezervací Krkanka a Strádovské peklo.