Egypt - oblast Rudého moře: Hurghada (II.) - Pobyt, odjezd

14. duben 2007  Redakce MS   Destinace  2024 zobrazení  1285 slov

Cestopis je psán stručnou formou a snaží se popsat sedm dní pobytu na pobřeží Rudého moře. Egypt je africkou zemí a vyhledávaným turistickým lákadlem. Nabízí krásné čité a průhledné Rudé moře s nádhernými korálovými útesy. A samozřejmě starověké historické památky - Káhira, Luxor, Gíza apod.

Třetí den začal podobně. Snídaně, moře. Tak jak to bývá. Tentokrát jsme loďku se skleněným dnem použili. A byl to zážitek. Viděli jsme korály, barevné ryby a další zajímavé okamžiky s podmořskými živočichy.

Reklama

Po hodině a třičtvrtě dlouhé plavbě po moři jsme se vrátili zpět na pláž. A čekal nás výlet do pouště. Ale o tom později. Po něm jsme nazpátek projížděli novou Hurghadou. To naše oči viděli také něco jiného. Rozsvícené velké obchody, dlouhé silnice, dlouhé chodníky, nové lampy, hodně lidí, no prostě jste se na chvíli ocitli v tom pravém luxusu. Po návratu do naší staré části letoviska jsme pozdě večer zapadli do pokoje a byli rádi...

Další den byl opravdu náročný. Už brzo ráno jsme museli vstávat. Za chvíli totiž pro nás přijel autobus do Káhiry a čekala nás nekonečná pěti až šestihodinová cesta. No tedy vzhůru k pyramidám! O našem pobytu v Káhiře v jiném článku. O náplň dne se měli dozajista postaráno. Přijeli jsme až pozdě v noci.

Pátý den. Znovu snídaně, ale po ní nenásledovalo okamžitě moře, ale nejdřív procházka městem ráno. Jinou částí. Zjistili jsme, že ve dne jsou obchodníci méně draví a dá se tedy něco projít. Potkali jsme jak veřejnou knihovnu, tak i místní Městský úřad. Nebo alespoň něco na ten způsob. Pak jsme si šli vyřídit účty s jedním lékárníkem, který nás při jiné návštěvě slušně okradl. Nakonec nám místo peněz dal více léků. Zajímavé.

Poté jsme tedy zašli k moři. Ještě ten den večer jsme znovu zašli do města. Znovu jsme procházeli jinou cestou, novou ulicí. Tam nás překvapil jeden takový "voňavkář". Jeho přístup byl doopravdy nečekaný. Zavřel nás do obchodu, zastrčil stůl blíže k nám, dal nám čaj. Okamžitě nám začal zabalovat jeho výrobky a byl neodbytný. Velkou nevýhodou pro nás bylo, že uměl dobře a plynule česky. Prý u nás tři roky pracoval. Tak dále na nás zkoušel jeho pokusy a nakonec si řekl nečekanou cenu. 70 dolarů. Zajímavé.

Když nás přestal bavit, tak jsme se zvedli a šli ze dveří. On najednou začal nerozumět. Jeho transakce probíhala dlouhou dobu, vzal nám snad celý večer. Pak nám chtěl jeho produkty dát. Ale mi jsme se nenechali. Nakonec za námi šel ještě nakonec ulice a vypadal nebezpečně, ale pak nás nechal. Byla to scéna jako z filmu.

Šestý den. Dnes jsme chtěli odpočívat. Po snídani jsme zašli k moři. Tam jsme zkoušeli s nově zakoupeným šnorchlovacím náčiním učinit pokus jestli uvidíme něco pod hladinou. A zadařilo se. Už nedaleko od mola se nacházely barevné i velké ryby.

Odpoledne jsme dlouhý čas strávili na šlapadle. Zaplatili jsme za něj nemalou částku egyptských liber a doopravdy nevíme, jestli na nás vyzrál nebo ne. Egyptští obchodníci totž mění cenu každou chvíli. Nicméně jsme si plavbu po šlapadle nenechali znechutit. Jeli jsme kousek od mola, pak i po stranách k ostatním plážím a už tam jsme viděli, že toto moře úplně čísté není. Sice je průhledné ovšem my jsme našli pneumatiky, odhozené láhve a hlavně potrubí z hotelů, která směřovala daleko do moře. Arabové si tedy moře sami znečišťují.

Bylo okolo čtvrt na pět. Lidé se z pláží vytrácejí. Stmívá se. Nad mořem se vytváří mlha. Takhle smutně to tady vypadá v tuhle chvíli každý den. Tentokrát jsme se zašli podívat do rozsvícených obchodů u pláže.

Po večeři jsme na trefili na jednoho nevýrazného chlápka. Ten nás navedl do jeho auta. V tuhle chvíli začala další epizoda. Klidnější jsme byli jen proto, že v autě už seděli další Češi, které jsme znali. Nakonec nás zavezli do nové Hurghady, kde jsme museli vydat pasy a tento chlápek si na ně ve zvláštním obchodě koupil výrobky, které si jinak Arabové koupit nesmí. Situace skončila bez problémů, prohlídli jsme si novou část letoviska a při zpáteční cestě nás zavezli do jednoho neobvyklého stánku, kde se z bambusu vyrábí šťáva. Nakonec nás přivezli i na hotel my jsme tedy měli zajímavou náplň večera.

Poslední den. Tentokrát jsme si chtěli naposled pořádně užít jak moře tak města, tak i celého místního okolí. Dnes však nebylo moře tak klidné jako doposud. Navíc bylo větrno. Stejně tak jako když jsme přijeli. Proto koupání v moři bylo dnes specifické. Ale ani to neodradilo místní obchodníky v nabízení jejich služeb. Teď se k nim ještě připojil hlouček muzikantů, kteří zpívali podle arabského stylu. Po obědě jsme odpočívali na pokoji i v hotelové zahradě.

Odpoledne uteklo a večer jsme se šli naposledy projít do města. Naposledy jsme nakupovali. Naposledy jsme se dívali na arabský život. Když jsme se tak náhodně procházeli, narazili jsme na jeden velký stan. Byl osvícen. Nakonec jsme přišli na to, že se jednalo o předvolební kampaň. Když jsme znovu obešli jednu z částí Hurghady, našli jsme i jeden velký veřejný park. Nakonec hodiny ukazovaly pozdní hodinu a my jsme se vrátili na pokoj. Zítra odjíždíme zpět domů. Nakonec jsme zkonstatovali. Listopadový Egypt je hezký a můžete v něm narazit takřka na všechno.

Nastal odjezd. Ten byl naplánován brzy ráno. Autobus pro nás přijel až před hotel. Z něj vylezl jeden z arabských zástupců naší cestovní kanceláře. Řidič otevřel zavazadlový prostor. Potom co všechno bylo tak jak má být, tak jsme odjeli na letiště v Hurghadě. Po cestě jsme zastavili ještě v dalších hotelech. Po chvíli cesty jsme vystoupili z autobusu přímo na letišti. Pak nás letištní autobus přivezl přímo do haly. Nastalo odbavení. Hodinu jsme čekali s dalšími lidmi v čekárně.

Nakonec jsme se do letadla dostali. Ale další hodinu jsme museli čekat, poté co egyptští zaměstnanci letiště špatně rozestavili lidi na svá místa. Nakonec se nám povedlo odletět. Jediné, co jsme pak ještě viděli z Egypta, byla jen samá poušť.

Cestopis byl psán 18. února 2005


Reklama

Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil