Rakousko - oblast Dolní a Horní Rakousy (XI.) - Čtvrtý den: St.Pölten, Melk, Ybbs: 1. část
9. duben 2007 Redakce MS Destinace 2399 zobrazení 978 slovCestopis o jízdě na kole po spolkových zemích Dolní Rakousy, Horní Rakousy a hlavním městě Vídeň. Na kole jsme vyjeli z Bratislavy a projeli Hainburg a.d. Donau, Vídeň (Wien), Baden, Sankt Pölten, Melk, Ybbs, Grein, Enns a Linec (Linz).
Ráno se probouzím kolem šesté a ještě rozespalý se dívám kolem sebe, zda je všechno OK. Je. Přemýšlím, zda bychom neměli vstávat, ale únava je silnější. Přemohla mě a tak spím až do osmé hodiny. Zbrkle se probudím v tu chvíli, kdy kolem nás prochází starší muž.
S Pavlem se usmějeme a začínáme se balit. Pavel mi sdělí, že už tu kolem nás bylo více lidí. Třeba na protější louce už někdo venčil psa, takže nás rovněž viděl. No co, o nic nejde.
Máme zabaleno a vyjíždíme. Je nedělní chladné ráno, po bouřce a údolí je zahaleno mlhou. Po "naší" hlavní silnici jedeme dál do Wiesenfeldu. Jsme poměrně nabaleni, protože je nám zima. Cesta je v pohodě, silnici lemují hezké domy. Všude je ospalá atmosféra.
Rozhodli jsme se, že na první čerpací stanici zastavíme a tam se umyjeme. Vjíždíme do Traisenu - malé městečko. Tady nás zastihne telefonát z domova a také nás zde zujme prodej nedělních novin. Na pouliční lampě je připevněna jakoby igelitová průhledná taška s kasičkou. Usuzujeme tedy, že čtenář si sám vezme noviny a vhodí minci. Teda, to je systém. V Česku by tohle určitě nemohlo fungovat.
Stále jedeme údolím a konečně, někde v Rotheau, narazíme hned u silnice na pumpu. Tady snídáme a děláme ranní hygienu. Pak na našich jízdních kolech pokračujeme dál k hlavnímu městu spolkové země Dolní Rakousy - Sankt Poelten. Ještě předtím však vjedeme do Wilhemsburgu.
Zdá se, že to už je větší město. Pomalu ale jistě jsme se vymanili ze sevření horských masívu, jsme opět v nížině. Silnice se rozšířila a všude kolem nás jsou haly a markety. Vypadá to tady, jak někde v přístavu. Šlapeme dál a podle cedule zjišťujeme, že nyní jsme v St.Georgenu. Vypadá to tady jak satelitní městečko. Vlastně je to už předměstí St.Poeltenu.
Do St.Poeltenu přijíždíme po hlavní silnici a stále se jí držíme i v městské zástavbě. Čekáme, kam nás dovede. Dostali jsme se na kruhový objezd, z kterého odbočujeme do centra. Je tu klídek, pomalu projíždíme ulicí a jakmile si myslíme, že jsme blízko náměstí, tak odbočíme.
Octli jsme se v jedné z nákupních uliček. Dlažba je ještě mokrá, sem tam nějaká ta kaluž, po noční bouřce. Zastavujeme na malém náměstíčku a odpočíváme. Něco si tu vyfotím a pak dojdeme na hlavní náměstí. Zaujme nás morový sloup, radniční budova s věží a stánky, podium se zvukovou aparaturou. To znamená, že tu byla nějaká akce.
Vzhledem k tomu, že Sankt Poelten je hlavní město spolkové země Dolní Rakousy (Niederoesterreich), věnujme mu trochu více pozornosti. St.Poelten leží na řece Traisen, zhruba uprostřed Dolního Rakouska, v široké rovině mezi Dunajem a alpským předhůřím.
Střed města se nachází na 167 m nadmořské výšky. Město je díky své vhodné poloze na západní dráze a západní dálnici, na silnicích B1, B20/B333 a S33 důležitým dopravním uzlem. St.Poelten je vhodným výchozím místem pro výlety do oblasti Wachau a alpského předhůří. St.Poelten zaujímá plochu 108 m2 a má 54 000 obyvatel. Dolnorakouské hlavní město je tak devátým největším městem v Rakousku.
Ze Sankt Poeltenu jsme se vydali směrem k Melku. Tedy jsme se opět vraceli k Dunaji. Bylo krátce po poledni a šlapeme výpadovkou z města hezky do mírného kopce. Najednou jsem si všiml, že se roztrhaly mraky a vysvitlo slunce. Pocítil jsem to samozřejmě i na sobě, začal jsem se přespříliš potit. Také jsem byl pořádně navlečen.
Po té sobotně-nedělní propršené noci strávené pod mostem v Rainfeldu a po dnešním nedělním ranním chladném počasí nebylo divu. Byl jsem poměrně dost promrzlý a tak jsem na sebe oblékl mikinu, svetr a ještě bundu. A nyní nastal čas, abych si to všechno zase ze sebe svlékl.
Zastavili jsme pár desítek metrů od městského parku (Stadtwald), před malou elektrárnou na Linecké ulici (Linzer Strasse), u okraje silnice. Je lehce po poledni a všude je "cítit" líná ospalá nálada. Zatímco se svlékám a věci cpu do báglů na nosiči kola, předjíždí nás na kolech mladý pár.
Zdá se, že oni nejsou žádnými dálkovými cyklisty, nýbrž jen místní, kteří si vyjeli na procházkovou jízdu. Jakmile jsem hotov, vyjíždíme opět s Pavlem vstříc našemu dočasnému cíli. Než jsme však ještě zcela vyjeli z města, zaujala mě skládka odpadu, německy Muelldeponie, na levé straně silnice.
Reklama