Španělsko - oblast Katalánsko a Barcelona (I.) - Sedmý den: delta řeky Ebro

9. duben 2007  Redakce MS   Destinace  4670 zobrazení  677 slov

Cestopis o poznávání jižního Katalánska. Navazuje na první část povídání z Levanty a Valencie. Zaměřil jsem se na město Tortosa s deltou velké španělské řeky Ebro a na její unikátní přírodu s pěstováním rýže. Dále následovala prohlídka dnešního velkého průmyslového a starobylého centra Římanů - Tarragona. Následuje Barcelona.

Z jihu na sever Katalánska (Catalunya)

Reklama

regiony Španělska, foto: archiv MediaShow

Pokračování cestopisu Španělsko - oblast Levanta a Valencia

Dnešek jsme se rozhodli strávit cestou na Sever, na jižní okraj Katalánska. Nechtěl jsem si nechat ujít pohled na deltu řeky Ebro, jejíž říční sladká voda teče do slaného Středozemního moře.

Vyjeli jsme ráno okolo osmé, z již pro nás známého nádraží Benicarló-Peňíscola, vlakem do města Tortosa. Osobní vlak tuto zhruba 40 km vzdálenost se zastavováním v každé vesnici na trati zvládl za necelou hodinu. Jedeme v nížině, opět v těsném kontaktu s mořem. Vlak jen občas vjede jakoby do vnitrozemí, oddálíme se od moře, takže sluncem třpytící se vodu nevidíme.

Konečně jsme ve městě Tortosa, které bylo založeno jako pevnost chránící přechod přes řeku Ebro. Ebro je jednou z nejvýznamnějších španělských řek a v této části Španělska tvoří přirozenou hranici mezi Katalánskem a Levantou, neboli úředně správně Valencianou. Samozřejmě jako každé jiné město či osada vytvořená na nějaké významné strategické stezce, tak i Tortosa ze své vhodné polohy žila.

Nové město obklopující historickou část je vystavěno obytnými domy tvořící bloky a život v ulicích vypadá stejně jako v Benicarlu, který jsme navštívili třetí den naší cesty po středomořském pobřeží. Staré, velmi historické město bylo už od počátku chráněno někdejším arabským hradem San Juan. Po jeho dobytí v roce 1149(!) se stal královskou rezidencí.

Dnes v něm najdete luxusní hotel, parador. Nad bývalým říčním přístavem, jenž vybudovali Římané, stojí katedrála s biskupským palácem. Gotické nádvoří a pomalovaná fasáda se zdá, že byly nově zrekonstruovány.

Z města se vydáváme pěšky k deltě Ebra. Jdeme pomalu a v klidu si prohlížíme okolní oblast. Už víme, že nedojdeme přímo až k cíli, tj. k moři. Ono to pořádně ani nejde. Delta řeky Ebro má 320 čtverečních kilometrů. Je to největší vlhká oblast Katalánska a vedle Camrgue nejdůležitější vodní zásobárnou západního Středomoří.

Naprosto ploché území delty čítající 7736 hektarů zahrnuje několik jezer (Laguna de las Olles), stejně tak velký počet kanálů, ostrovy (Buda, San Antonio, Sapinya) i poloostrovy ( Punta de la Banya, Punta del Fangar). Je to zvláštní pocit procházet alespoň částí tohoto místa. Má svou zvláštní přitažlivosti.

Samozřejmě, že i tady lidé využívají vláhy země a tak rozsáhlá rýžová pole mění vzhled delty. Vlastně si tady připadám jak někde ve Vietnamu. Kanály, rýžová pole. Ty kupodivu nejsou pod vodou, ale dominuje šťavnatá zeleň. Není se čemu divit. Zdejší pole, jestli to tak mohu nazvat, se mění podle ročního období: v zimě orají, na jaře se noří pod vodou.

Poprvé na vlastní oči vidím, jak se pěstuje rýže. Aby se udržovaly přírodní hodnoty této delty, tak už v roce 1983 byly části tohoto území prohlášeny za chráněné přírodní oblasti. Je tu totiž další unikát. Na břehu se rozprostírá jeden z nejatraktivnějších bažinatých krajů Středomoří, rybníky obklopené pastvinami a rákosím se střídají s osamělými dunami a plážemi.


Reklama

Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil