Španělsko - oblast Levanta a Valencia (V.) - Třetí den: Benicarló, Vinaros

9. duben 2007  Redakce MS   Destinace  2549 zobrazení  522 slov

Cestopis o putování po středomořském pobřeží v oblasti Levanta (pod Katalánskem). Popisuje se celé pobřeží od Vinarosu, Castellón, Sagunto až po třetí největší španělské město - Valencia. Detailní popis a historie regionu.

Pro dnešek jsme se rozhodli jít po pobřeží směrem na sever, do blízkého Benicarla a vzdálenějšího Vinarosu a během dne se také vykoupat v moři. Vyrážíme pěšky po promenádě, která končí těsně před Benicarlem.

Reklama

Pláže už nejsou písčité, změnili se v oblázkovou až místy kamennou. Hlavní turistický ruch zde ustává a oblast se změnila v regulérní město. Jdeme okolo nízkých pěkných domů, ty po chvilce vystřídají vysoké obytné domy s velkými lodžiemi.

Všechny domy mají na jižní straně velké balkóny a okna. Celkový vzhled města je oproti našim českým jiný. Míjíme supermarket Marcana a Spar. Hlavní náměstí je poměrně veliké, tvořené parkem s kašnou a obepnuté ulicí. Míříme dál k vlakovému nádraží, abychom zjistili jak jezdí vlaky do Valencie.

Jdeme poměrně opuštěnou ulicí lemovanou platany. Definoval bych ji jako průmyslovou. Okolo nás totiž průmyslové objekty, haly apod. Vlastní nádraží (Estación Renfe) leží stranou a od centra města dost vzdáleně. Budova je opravena i interiér je moderní.

Dojdu až na perón, který mě překvapí svou čistotou a moderním vzhledem. Celá trať je nová. Z blízké cedule se dovídám, že celou modernizaci financuje EU z Bruselu, protože je to hlavní koridor na trase Barcelona - Valencia - Málaga - Sevilla.

Rozhodli jsme se zajet autobusem do Vinarosu. "Když už jsme tady, tak proč tam nejet," řekli jsme si svorně a zaplatili jednotnou cenu pro osobu 100 PST.

Autobus je vcelku stejný jako u nás, funguje jako linkový autobus, takže jsme každou chvíli někde zastavovali. Vyjeli jsme z města a jedeme po prašné silnici mezi poli. Jenže ne zelenými, na které jsme zvyklí, ale celé hliněné, na kterých v pravidelných rozestupech jsou neidentifikovatelné plodiny. Na jiných zase sad malých stromečků, pomerančovníky. Pomeranče jsou ještě zelené a dozrávají až koncem října, začátkem listopadu.

Vinaros je ještě větší než-li Benicarló. Charakterizoval bych ho jako naše okresní město. Vcelku nás nic extra neupoutalo, snad jen přístaviště. To je mnohem větší než v Peňiscole. Větší lodě, větší mola, zásobníky s naftou, parkoviště pro čekající kamiony, zpracovatelské haly.

Z Vinarosu jsme šli pěšky po pobřeží, podél moře, až do Peňiscoly. Občas jsme museli uhnout na silnici do města, protože nás překvapily skály, které znesnadňovaly plynulou cestu. Šli jsme to poměrně dlouho, zhruba tři hodiny. Mezitím jsme se i vykoupali a užívali si slunného a pohodového podvečera.


Reklama

Hodnocení

Zatím nikdo nehodnotil