Budapešť (Budapest) zaujme parlamentem i městskými lázněmi

Budapešť (Budapest) je hlavní město Maďarska, které vzniklo roku 1873 sloučením tří do té doby samostatných částí (Budína, Starého Budína a Pešti). Žije zde 1,7 milionu obyvatel (2005), v aglomeraci až 2,45 milionu osob.

Charakteristickým rysem Budapěšti je řeka Dunaj, která vytváří několik ostrovů. Nejvýznamnější z nich jsou Markétin (Margit-sziget), který se rozkládá v centrální části města a Csepelský (Csepel-sziget), na kterém se rozkládá velká část jižní Budapešti.

Budapešť je zajímavá i tím, že město je řekou rozděleno na dvě odlišné části. Levobřežní část (Pešť) se rozkládá na rovině, naopak pravý břeh je (hlavně v severní části) značně kopcovitý. Budínské vrchy (Budai-hegység) dosahují na území města výšky až 527 m n.m.

Architektura dvou hlavních městských částí je rovněž rozdílná, což je dáno odlišným historickým vývojem. Zejména Pešť se rychle proměnila v evropské velkoměsto soupeřící s Vídní. Najdeme tady široké bulváry (např. Nagykörút, Sugár út (dnes Andrássy út) a náměstí (např. Hősök tere a významné budovy, převážně v západní části města a předměstí se zelenými parky (např. Városliget.

Charakter města utvářeli také národy, které v něm v minulosti žili. Kromě Maďarů tvořili značnou část obyvatelstva Němci a Židé, velký byl i příliv Slováků a příslušníků jiných národností z celé země. Byla to prtůmyslová oblast s mnoha továrnami a nádražími, Budapešť se stala hlavním dopravním uzlem v Uhersku.

Město výrazně poškodila druhá světová válka. V roce 1944 ustupující německá armáda vyhodila do povětří všechny mosty přes Dunaj a následujících šest měsíců se zuřivě bránila na pravém břehu. Zejména Hradní čtvrť byla dělostřeleckou palbou téměř srovnána se zemí.

Památky v Budapešti

V představách turistů je Maďarsko a Budapešť zemí, kde vyhrává cikánská hudba, tančí čardáš, servírují se pikantní jídla a k němu popíjí tokajské víno. Proč ne.

Ti, kdo zavítají du Budapešti kvůli památkám, na první pohled je zaujme Parlament a Budínský hrad.

Parlament byl postaven na přelomu 19. a 20. století a jde o nejrozlehlejší budovu Maďarska s asi 691 místnostmi a délkou 268 metrů. Výška samotné kupole je 96 metrů. Parlament byl vybudován v neogotickém slohu, architekti se inspirovali částečně londýnským parlamentem. Budova se nachází hned u Dunaje.

Mezi nejznámnější ulice města je Andrássyho třída. Nachází se na ní mnoho divadel, restaurací, kaváren i Státní opera. Ideální na této třídě je stromořadí, které dělí rušný automobilový provoz od chodníků.

Na konci Andrássyho třídy je vstup do městských sadů (Város liget). V nich se nachází Széchenyiho lázně, Vidám park a Náměstí Hrdinů (Hösök tere).

Uprostřed náměstí stojí 36 metrů vysoký sloup se sochou archanděla Gabriela nesoucího svatoštěpánskou královskou korunu a apoštolský kříž. Náměstí lemuje kolonáda se sochami význačných osobností maďarské historie. Nachází se tady také hrob neznámého vojína, výstavní hala (Mücsarnok) a Muzeum krásných umění.

Na pravém břehu Dunaje se vypíná asi 60 metrů vysoký Hradní kopec a na jeho vrcholu stojí Budínský hrad s velkým sousoším krále Matyáše Korvína a jeho přátel.

V areálu se nachází hradní divadlo. V podhradí je malebné středověké město. Asi 100 metrů vysoký Gellértův vrch je vyhledávaný turisty kvůli pevnosti zvané Citadella, která stojí až nahoře. Nechala ji tu postavit po porážce maďarského povstání v roce 1850 vídeňská vláda. Dnes je z ní turistická atrakce s luxusní restaurací, která nabízí nejrozsáhlejší výhled na panorama Budapešti.

Město je proslulé i svými lázněmi. Ze země tu vyvěrá celkem 123 léčivých termálních pramenů. Nejznámější z nich jsou Královské lázně (památka na Turky) a jeskynní systém pod Budínem. V Gellertových lázních se lze oddávat i vanovým perličkovým koupelím a na jejich terase se lze opalovat nazí.