Drážďany (Dresden) - Florenice na Labi: Evropská metropole umění a brána do Saského Švýcarska

Ve starém centru jsou i tři významné kostely. Ten nejznámější se jmenuje Frauenkirche. Mariánský kostel, dílo vrcholného baroka, z let 1726-1743 podle plánů Georga Baehra je považován za hlavní protestanský chrám v Německu. Obrovská kopule o průměru 23,5 metru je, resp. byla z kamene a nikoliv ze dřeva, jak bylo v době stavby obvyklé. Měla se totiž stát navždy charakteristickou pro Drážďany. Bombardování v únoru 1945 spolu s oltářem a Silbermannovy varhany nepřežila. Zníčený chrám přesto zůstal symbolem Drážďan. Nová výstavba započala v roce 1992 záchranou 10 000 původních částí průčelí z hory trosek. Cílem je chrám celý znovu postavit. Dalšími kostely jsou Dvorní kostel (Hofkirche) u Augustova mostu (Augustusbruecke) poblíž Divadelního náměstí (Theaterplatz) a kostel sv. Kříže (Kreuzkirche), ležící poblíž Starého tržního náměstí (Altmarkt).

Důležitým a známým komplexem Drážďan je Zwinger, areál v barokním stylu. Ve svých útrobách budov našli mnohé sbírky svůj domov. Najdete zde Matematicko-fyzikální výstavní síň (Mathematisch-Physikalischen Salon), Muzeum živočichopisu (Museum fuer Tierkunde), Sbírku porcelánu (Porzellansammlung), Zbrojnici (Ruestkammer) a expozici Staří mistři (Gemaeldegalerie Alte Meister). Právě do této obrazárny můžete zajít na Sixtinskou madonu.

Drážďany jsou skutečným městem muzeí a galerií. V dalších částech města je 15 různorodých výstavních prostor. Mezi ty významnější patří např. Bochmuseum (literatura, historické rukopisy), Hygiene-Museum (zdravotnictví, higiena), Kraszewski-Museum (život na saském dvoře) nebo Schillerhaeuschen (pobyt Friedricha Schillera v Drážďanech).

Než přejdeme řeku Labe (Elbe) na levý břeh do Nového města (Neustadt) je možné si nakoupit na obchodní zóně na Pražské třídě (Prager Strasse). Kdysi před válkou to bývala historická nákupní zóna, dnes urbanisticky nevydařená alej obchodních domů a hotelů. Socialističtí plánovači obrovské prostory a krátery po bombách využili velmi nešťastně. Dominantní je Hlavní nádraží Deutsche Bahn (DB) na Vídeňském náměstí (Wiener Platz). V současné době prochází velkou rekonstrukcí a dostavbou. Za pár let se stane se svým unikátním zastřešením výstavní bránou do města po železnici. Oázou klidu a odpočinku pro obyvatele města je Lidový park (Volkspark-Grosser Garten), takový drážďanský Central Park. Velká plocha zeleně mezi ulicemi Tiergarten Strasse a Stuebelallee zahrnuje i zoologickou a botanickou zahradu. Děti budou mít obzvlášť radost, když se projedou vláčkem, který je skutečnou maketou opravdové železnice. Velká zahrada je uměle vytvořena. Založena byla už v roce 1676 ve francouzském slohu, který přišel do módy po vzniku Versailles, tedy s alejemi, pavilony, kavalírskými domky a skupinami soch, a představovala první barokní výtvor tohoto druhu v saské oblasti. V samém srdci parku je umístěno přírodní divadlo, amfiteátr a Palais - zahradní palác.

Stará saská průpovídka praví:"V Chemnitzu se těžce pracuje, v Lipsku obchoduje, aby se potom mohlo v Drážďanech hýřit." Byla odjakživa nespravedlivá. Město na Labi mělo a má spoustu továren, je i finančním centrem. Právě odtuď je Dresdner Bank. Například v městské části Friedrichstadt, na rohu ulic Weisseritzstrasse a Magdeburger Strasse stojí bývalá továrna na cigarety - Yenidze. V roce 1906 ji založil drážďanský továrník Hugo Zietz. A aby stavba byla zajímavá, tak ji nechal postavit do detailu jako mešitu, jejíž nejvyšší minaret sloužil jako komín. Orientální kupole vysoká 62 metry byla v roce 1945 zničena. Dnes svítí skleněná kupole večer opět červeně, modře a zeleně do dáli. V kupoli je restaurace a v nižších patrech pak zábavné podniky, vč. diskotéky. Nebojte, stavbu uvidíte např. z Augustusbruecke, takže ji bezpečně ve městě najdete. Mezi nové továrny se v současné době zařadil montážní komplex automobilky Volkswagen (VW) na Strassburger Platz (v jednom z rohů Volspark). Přímo z ulice je vidět do prosklené patrové montážní budovy, kde se vyrábí auta. Dále Drážďany hostí jednu z nejmodernějších továren na čipy na světě.

Do Nového města (Neustadt) musíme přes řeku. Třeba z Divadelního náměstí (Theaterplatz) po Augustově mostě (Augustusbruecke). Ten vede na náměstí Neustaedter Markt. Na tomto místě byl už v roce 1275 postaven jeden z jeho předchůdců! Obchodní zóna na Hlavní ulici (Haupt Strasse) je klidnou promenádou v aleji stromů, obchůdků a kaváren. Přilehlé uličky jsou velice klidné a milé. Při troše štěstí zde narazíte na českou - staropražskou hospodu, kde čepují Staropramen. Nachází se zde i Chrám sv. Tří králů (Dreikoenigskirche) se světlými pískovcovými zdmi a vysokou mansardovou střechou. Z kruhového Albertova náměstí (Albertsplatz) se dá dostat na vlakové nádraží Dresden-Nuestadt, které svou velikostí a četností spojů je regulérním konkurentem nádraží hlavního.

Současné Drážďany jsou klidným městem, ve kterém místní obyvatelé propadli sportovnímu šílenství. Všichni se zhlédli ve zdravém způsobu života a pro naplnění sloganu Fit and Fun dělají všechno. Proto snad nikoho, kromě neznalých návštěvníků, už nepřekvapí, že brzo ráno a o víkendu zvlášť, se parky a labská promenáda promění v běžecké tratě, cyklostezky a cesty pro milovníky kolečkových bruslí. Pokud je alespoň trochu přívětivé počasí, Drážďany trpí často zataženou oblohou a deštěm, tak se koná přímo invaze.

K odpočinku a relaxaci slouží ve městě Dresdener Heide, rozsáhlý les na severu, a labská stezka směrem k Pirně do Saského Švýcarska. Místo, kde je spousta výletních restaurací a kaváren. Místo, kde najdete i unikátní most Blaues Wunder. Za označení Modrý zázrak vděčí most mezi čtvrtěmi Lochwitz a Blasewitz modrému nátěru a ocelové mřížové konstrukci, považované kdysi za technický zázrak. Na kopci, přesně proti mostu na severní straně, se nachází lanová dráha, která vytáhne na vrchol městskou tramvaj. Velice působivé...

Drážďany se v posledních letech staly, jako spousta ostatních východoněmeckých, multietnickým městem. Působí ospale a místy se cítíte opuštěně. Je to tím, že ve městě a to i v samotném centru, je spousta volných prostranství a má tak velkou rozlohu. Dále mnoho domů a bytů je neobydlených. Hospodářská krize a stále narůstající nezaměstnanost ve východním Německu nutí lidi opouštět své rodiště a utíkají na Západ. Město je "prošpikováno" četnými křižovatkami, po kterých se prohánějí luxusní německé vozy a u silnic vznikly za poslední desetiletí jako "houby po dešti" nové parkovací domy. Obyvatelé saské metropole mají jinak své město rádi a každopádně jsou lokálními patrioty.

Průvodce byl psán 15. února 2002