Kyjev je označován jako Matka ruských měst

Kyjev jako hlavní město Ukrajiny má také nejvíce obyvatel - 2,7 milionu lidí. V začátcích Sovětského svazu byl hlavním městem Ukrajinské SSR (1917-1934) Charkov.

Na první pohled je Kyjev velkolepý a rozlohou ohromný. Velikost ulic a bloků je velká, charakteristické jsou široké bulváry. Kyjev je unikátní i tím, že leží na všlmi širocé řece Dněpr. U města je i Kyjevská přehrada nazývaná místními jako Kyjevské moře.

Centrum města se nachází kolem velkého náměstí Majdan Nezaležnosti (Náměstí nezávislosti). V metropoli se nacházejí i církevní památky, jako jsou pravoslavné kostely a kláštěry.

Náměstí nezávislosti

Majdan Nezaležnosti je centrem Kyjeva, tak jako Václavské náměstí v Praze. Jméno obrovského náměstí v centru Kyjeva znamená Náměstí nezávislosti . Název vznikl v roce 1991 po rozpadu Sovětského svazu, kdy Ukrajina získala nezávislost.

Sídlí zde nejprestižnější ukrajinská univerzita - Univerzita Tarase Ševčenka s charakteristickou hlavní červenou budovou. Další zajímavou stavbou je monumentální a z daleka viditelný pomník Matka vlasti.

Církevní stavby

Kyjev má mnoho církevních staveb ve svém centru. Za nejvýznamnější je považován rozsáhlý pravoslavný klášterní komplex Kyjevskopečerská lávra (lávra je označení pro vysoce postavený mužský klášter).

Dále se ve městě nachází Chrám sv. Sofie, Chrám sv. Ondřeje, Chrám sv. Vladimíra, Chrám sv. Michala, socha Matka Vlast, Zlatá brána.

Dněpr jako symbol Kyjeva

Dněpr je po Volze a Dunaji třetí největší evropská řeka. Protéká Kyjevem a dělí město na levobřežní a pravobřežní část. V létě je u obyvatel oblíbené koupání v Dněpru kolem četných písečných pláží.

Populární je Hydropark na jednom z četných ostrovů uprostřed řeky se stejnojmennou zastávkou metra. Levý břeh Dněpru tvoří "zelenou osu" Kyjeva, neboť se zde rozprostírají rozlehlé parky a lesnatá území. Pohled na řeku s mnoha kotvícími restauračními loděmi za nočního osvětlení působí příjemně uklidňujícím dojmem. Pěkný místem k zastavení se je most pro pěší přes řeku, Pišochidnyj mist, poskytující hezký výhled na řeku.

Kyjevská přehrada

Kyjevská přehrada je veliká přehradní nádrž severně od Kyjeva. Obyvatelé hlavního města přezdívají přehradu jako Kyjevské moře, neboť skutečně dohlédnout z jednoho konce na druhý je díky zakulacení Země nemožné. Kyjevské moře částečně zasahuje i do Běloruska.

Na březích vyrostlo několik rekreačních objektů a táborů, plánoval se velký turistický rozvoj i provoz lodní dopravy. Všechny tyto vize se ale neuskutečnily, a to kvůli havárií černobylské elektrárny v roce 1986, která zamořila přehradu a její okolí především v severní části.

Do Kyjevského moře se vlévá řeka Pripjať, která přímo protéká radioaktivní zónou a Černobylem. V nádrži tedy není doporučeno se koupat, přesto mnoho místních doporučení nedbá, využívají zdejší kamínkové pláže a provozují tu i vodní sporty.