Petrohrad je mnohými považován za ruské Benátky
5. únor 2012 MediaShow.cz Pešout Města 3728 zobrazení 966 slovPetrohrad patří s Moskvou mezi nejvýznamnější ruská města. Uměle na bažonách založená metropole se vymyká a nabízí skutečné architektonické i umělecké skvosty.
Petrohrad má téměž 5 milionů obyvatel. Nachází se v severozápadní části Ruska při ústí řeky Něvy do Finského zálivu. Ten je součástí Baltského moře.
Petrohrad založil roku 1703 Petr Veliký. V letech 1712–1917 nylo hlavním městem Ruského impéria. Metropole, která se pyšní vodními kanály a architektura se výrazně od ostatních ruských měs liší, je kulturním střediskem celého Ruska s mnoha památkami zapsanými na seznamu UNESCO. Petrohrad je také jedním z nejdůležitějších ruských přístavů.
Car Petr Veliký město založil v močálech v deltě Něvy ústící do Finského zálivu na více než 40 ostrovech spojených 300 mosty. Pro ruského cara měl být Petrohrad oknem do Evropy.
Bílé noci v Petrohradě
Město je charakteristické širokými bulváry, parky a pobřežními promenádami. Zajímavostí oproti jiným velkým městům je v Petrohradě zvláštní přírodní úkaz - tzv. bílé noci. Právě ty přitahují turisty.
Petrohrad totiž leží na stejné zeměpisné šířce jako například Helsinky nebo Stockholm, tedy kousek od severního pólu. V období května, června a července slunce zapadne až po půlnoci pouze na několik málo hodin (tři až pět) a noc se mění v soumrak.
Památky v Petrohradě
Mezi nejoblíbenější pamětihodnosti patří Petropavlovská pevnost s Katedrálou Petra a Pavla. Dále je ve městě palác Admirality, který svou věží dominuje městu. Dominantou města je i Triumfální oblouk jako památka na vítězství nad Napoleonem. K prohlédnutí je i žulový monolit – Alexandrův sloup a Kazaňský chrám. Samozřejmě nechybí ani legendární křižník Aurora. Tepnou města je 4 km dlouhý Něvský prospekt.
Zimní palác
Nejskvostnější stavbu Petrohradu je ale Zimní palác. Nechala postavit dcera Petra Velikého, Alžběta. Z této italské barokní kompozice architekta Bartolomea Rastrelliho provedené v bílé a zelené barvě, k níž byla později přibudována klasicistní přístavba, učinila velká milovnice umění Kateřina Veliká roku 1764 galerii Ermitáž a umělecké skvosty pro ni nakupovala v celé Evropě. Dnes je tato sbírka čítající skoro tři milióny uměleckých děl největší obrazárnou na světě.
Jantarová komnata
Turisty je vyhledáváná známá Jantarová komnata v Kateřinském paláci. Bývá nazývána šestým divem světa. Roku 1716 jí věnoval pruský král Bedřich Vilém I. ruskému carovi Petru I. Byla zkompletována na přání dcery Petra I. Alžběty Petrovny a sestavil ji opět Bartolomeo Rastrelli. V roce 1944 jí německá armáda rozmontovala a odvezla neznámo kam. Ani po usilovném pátrání se jí nepodařilo nalézt.
Teprve v roce 2003 byůa v Petrohradu slavnostně odhalena její kopie. Jedná se o téměř dokonalou repliku. Bylo na ní použito přes šest tun jantaru a v oblasti zařizování interiérů je opravdovým unikátem.
Katedrála svatého Izáka
Katedrála svatého Izáka se řadí mezi jednu z největších katedrál na světě, vypíná se do výšky 100 metrů. Nabízí 14 tisíc míst pro návštěvníky a skvostný pohled na mramor, drahokamy a polodrahokamy všech barev. Zlatá kupole je obložena 100 kg čistého zlata. Odtud je výhled na nejkrásnější místa historického jádra města. To bylo v roce 1990 prohlášeno za světové kulturní dědictví UNESCO.
Zvedání mostů
Od dubna do listopadu není řeka Něva zamrzlá. Proto stojí zato nejít v noci spát, ale podívat se na zvedání mostů. Třináct mostů přes řeku Něvu každou noc otevírá podle přesného harmonogramu obě mostní ramena. Mohou tak pod nízkými mostními oblouky proplouvat lodě z Finského zálivu do Ladožského jezera a pak dále do Moskvy.
Po jedné hodině po půlnoci se postupně na těchto mostech zastavuje provoz, ramena mostů vážících 20-30 tisíc tun se na několik minut zvednou do výšky a pod nimi proplouvají nákladní lodě.
Petrodvorec
Petrodvorec je architektonickým klenotem. Je to nejnádhernější barokní areál v Rusku. Petr I. usiloval o otevření Ruska na západ a proto na ruském dvoře zaváděl západní umění, architekturu a životní styl. Petrodvorec tak měl představovat Versailles Ruska. Stavební práce započaly v roce 1714 během tzv. severských válek a podíleli se na nich architekti Johann Friedrich Braunstein, Niccola Michetti a později Bartolomeo Rastrelli, který palác v roce 1745 výrazně rozšířil.
Lákadlem pro turisty jsou především Horní a Dolní zahrady s vodními efekty a kaskádami nebo socha Samsona bojujícího se lvem, která má představovat boj Petra I. se Švédy. Nejslavnější z kaskád je šestistupňová osm metrů vysoká kaskádovitá fontána. Fontány i zahrady jsou doplněny množstvím soch.
Reklama