Rotterdam - největší evropský přístav: Vítejte v holandské Americe!

15. duben 2007  Redakce MS   Města  13618 zobrazení  1895 slov

Rotterdam je dalším velkým nizozemským městem a vlastně druhým nejvýznamnějším. Hned po Amsterdamu. Pokud ale měřítko nastavíme i trochu jinak, tak musíme konstatovat, že Rotterdam je největším přístavem v Evropě, ne-li na světě. Metropole je kupodivu zcela odlišná od ostatních v Nizozemsku, ale hlavně se nachází v opravdovém Holandsku.

Když se budete blížit k Rotterdamu, budete překvapeni dopravním systémem. Hustota dálnic je neskutečná, mají mnoho jízdních pruhů, je tu velké množství dálničních křižovatek. Příjezdové komunikace se navzájem mimoúrovňově křižují. Silnice jsou postaveny na mostech a nájezdech v několika výškových úrovních. Pokud jste viděli dopravní systém u japonských či severoamerických velkoměst, tak přesně to je tady. Navíc vše je v noci osvětleno. Výjimkou nejsou ani tunely.

Reklama

Rotterdam je především metropole mrakodrapů. A právě proto se vám může stát, že pokud budete poprvé v Nizozemsku a dostanete se do Rotterdamu, z vlastního typického Nizozemska nic nepoznáte. Právě asi kvůli tomuto poznání mnoho turistů raději své cesty nasměruje do Amsterdamu.

Proč tomu ale tak je, že Rotterdam spíše připomíná severoamerickou metropoli? Důvodem je 2. světová válka. Pokud by nebyla, Rotterdam by dnes vypadal stejně jako ostatní nizozemská města. Rotterdam už tehdy byl významným přístavem a to byl důvod, aby byl bombardován. V roce 1946 to tady vypadalo tak, že z města nezbylo až na pár budov zhola nic. Doporučuji navštívit informační středisko v centru Rotterdamu, kde na fotografiích uvidíte stav města v roce 1932 a v roce 1946. Neskutečné. Po válce a po všech následných demoličních pracích z celého města zbyly jen volné plochy. Nezbylo nic jiného, než město postavit znova.

Architekti a urbanisté se rozhodli postavit zcela nové nizozemské město. Pravděpodobně už nechtěli mít další stejnou kopii mnoha holandských měst, které jsou prakticky na vlas stejné. Doba jim přála, a tak narozdíl od socialistického bloku se nerozhodli stavět paneláky a různé stavby socialistického typu. Naopak díky tomu, že po válce Nizozemsko připadlo do sféry vlivu USA, tak stejně jako německý Frankfurt, je nový Rotterdam postaven v již zmíněném americkém stylu.

Pojďme na procházku hlavní částí Rotterdamu.

Symbolem města lze určitě považovat mohutný a impozantní most Erasmusbrug. Skládá se z jednoho ocelového pilíře a zavěšených ocelových lan. Jak zhruba takový most vypadá, můžete vidět ve slovenské Bratislavě nebo v severočeském Ústí nad Labem. Samozřejmě ten rotterdamský most je architektonicky jiný, ale principielně stejný.

Hned u mostu je už výšková zástavba. Výrazným prvkem jedné z mnoha budov je skleněná fasáda nizozemského telekomunikačního gigantu KPN. Zajímavá je především zelenými světly, které různě blikají a vytvářejí určité obrazové motivy. Hned přes ulici je koncertní a divadelní komplex, kde se zrovna hraje jakýsi muzikál.

Pokud bychom přešli po mostě přes širokou řeku Maas, ocitli bychom se na kraji městského centra. Ještě to neuděláme a zůstaneme na levém břehu. Právě u budovy KPN je menší nábřeží, které má svou specifickou atmosféru. Je strohé, vcelku tu nic není, ale když se posadíte na lavičku, v dáli před sebou vidíte uchvacující panorama mrakodrapů. Nejvýraznější z nich je určitě budova dalšího významného světového pojišťovacího gigantu Nationale Nederlanden.

Úplně nahoře, opět na skleněném plášti mrakodrapu, je typické oranžové N, které je vidět ze všech stran už z dálky. Na nábřeží, na kterém se právě nacházíme, je určitě zajímavý i velín, na jehož střeše je měřič větru. Takový ten přístroj co se pořád otáčí. Vzhledem k tomu, že si Nizozemci potrpí na velká okna a vlastně je každému vidět do baráku, tak i tady můžete špehovat dispečera. Zároveň se můžete dívat na řeku, po které plují za sebou nebo i vedle sebe říční lodě. Provoz je hustý, jak na dálnici.

Z tohoto místa pak vede jedna velká široká rovná ulice, a to rovnou do městské části Feijenoord. Sama o sobě není nijak okouzlující. Má sice moderní zástavbu, ale svým charakterem je průmyslovou částí města. Přesto je důvod se sem vydat. Tady se totiž nachází fotbalový stadion De Kuip, na kterém hraje místní velkoklub Feyenoord Rotterdam. Stadion je oválného tvaru, strohá ocelová konstrukce, plášť nijak uchvacující. Avšak pojme na 50 tisíc lidí a odehrávají se tady významné zápasy. Pokud lze srovnávat, amsterdamská Arena Ajaxu je impozantnější.

Pokud máte rádi velkolepá průmyslová města, zůstaňte ještě u stadionu De Kuip a dívejte se kolem sebe do dáli. Hned u stadionu je široké kolejiště, které projdete po mostě. O kus dál je další rameno řeky Maas a v dáli zahlédnete obrovský dálniční most s ocelovou obloukovou konstrukcí, po které jede auto za autem.

Jinak samotná ulice od De Kuip k mostu Erasmusbrug je nově postavená a ještě se dostavuje. Domy jsou velké, moderně strohé. Jakmile se blížíte už k mostu, jejich výška roste.

Přejdeme přes Erasmusbrug na druhou stranu.

Zastavíme-li se na mostě, a určitě to udělejte, opět si vychutnáme atmosféru, kdy jsme ošleháni větrem a přitom se díváme do dáli. Z mostu je nádherně vidět ostrov, na kterém jsou typické holandské domy. Zároveň uvidíme, že bez pažících stěn a pilot to v Rotterdamu nejde.

Jsme na druhém břehu. Tři výškové obytné budovy, hotel a přístavní můstek pro projížďkové plavby. Asi nejcharakteristický popis zdejšího místa. Půjdeme-li rovně po šipce směr Centrum, projdeme okolo nábřežní promenády s mnoha restauracemi. Avšak nepůjdeme po ledajakém chodníku, nýbrž po cestě slávy. Prostě na dlažbě jsou speciální čtverce, na kterých jsou otisky šlápot a dlaní významných celebrit. Nechybí ani popisový štítek. Hodně významných jmen je převážně z devadesátých let.

Dojdeme na křižovatku, které dominují v každém rohu mrakodrapy. Většinou se jedná o bankovní ústavy. Zvláště v noci, kdy jsou osvětleny, toto místo působí docela magicky. Odtud už se mrakodrapů nezbavíme a jsou běžnou součástí centra města.

Vlastní centrum je poměrně velké. Tvoří ho převážně pěší zony, obchodní domy, obchody a restaurace, kavárny. Můžete se zde cítit jako v USA, protože Nizozemsko je kosmopolitní země a zvláště v Amsterdamu a zde v Rotterdamu je mnoho lidí různé barvy pleti a z mnoha koutů světa. Dokonce jsem tady našel i americkou restauraci, takže iluze je dokonalá.

Zajímavým zážitkem může být procházka ulicí, kterou tvoří nejvyšší mrakodrapy ve městě. Jsou po obou stranách, takže vyzkoušet si pocit jít pod mrakodrapy je tady přímo ideální. Třídu najdete lehce. Orientačním bodem je oranžové N na fasádě nejvyššího mrakodrapu v Rotterdamu. Jaké to je? Je v ní tma. Opravdu budovy hodně stíní. Navíc jsou masivní, obloženy kamenem a všechno je velké, takže se zde můžete cítit trochu nicotně.

Přesto centrum města nejsou jen výškové budovy. I tady najdete typickou klidnou nizozemskou ulici s domy s velkými okny a cihelnou fasádou. Nechybí ani vodní kanál. Je tu klid, pěkně se sedí na jedné z mnoha laviček a relaxuje. Budete-li mít čas a možnost, určitě vyzkoušejte.

Když už jsme v Rotterdamu, musíme jít do přístavu. Jak již bylo napsáno, lepší je si zaplatit projížďkovou plavbu. Avšak částečně nasát atmosféru přístavu můžeme i z centra. Půjdeme směrem k vyhlídkové věži, nacházející se v parku. Po klidném nábřeží pak můžeme sledovat jednotlivé zakotvené lodě a dívat se, jak se na nich usilovně pracuje. Budete-li vytrvalí a půjdete stále dál, narazíte na čínskou architekturu, hned u vyhlídkové věže. Uvidíte to, co u nás spatřit nelze. Pravý asijský supermarket. Zajděte dovnitř a obdivujte všelijaké koření a potraviny z oblasti Dálného Východu. Atmosféru dokreslují čínské klikyháky.

Chceme-li ještě vidět jiný Rotterdam, zamiřme od věže dál na západ, do čtvrti Delfshaven. Tady se nachází stará přístavní čtvrt s pravými holandskými domy. Atmosféra jedinečná. Kde jinde uvidíte indické, čínské, arabské obchody na jedné ulici? Navíc půjdete-li správným směrem, najdete zachovalý pravý holandský mlýn. Můžete zajít až k němu a opět u něj posedět.

Pokud chcete Rotterdam poznat se vším všudy, navštivte i místní podzemní dráhu. Metro je samozřejmě jiné než v Praze, nebo třeba v Paříži, přesto docela zajímavé. Místní dopravní podnik RET navíc provozuje ještě tramvajové a autobusové linky.

Do Rotterdamu se lze dostat následovně. Použijeme-li leteckou dopravu, z Prahy-Ruzyně nejlépe ČSA či KLM na amsterdamské letiště Schiphol a poté po dálnici autobusem. Autobusem běžnou linkou třeba spoji Eurolines z Prahy-Florence. Autem pak po své ose přes Německo. Je více způsobů. Jede-li se ze severních Čech, dobré je využít dálnici z Drážďan (Dresden) na Erfurt a pak do Kasselu na Dortmund a Duisburg. V Nizozemsku na Arnhem a Utrecht. Z Prahy lze přes Rozvadov jet do Norimberka (Nuerinberg).

Pak na Mohuč (Mainz) a Koblenc (Koblenz), Cáchy (Aachen). Zde překročit hranici směr Maastricht, Brusel (Brussels/Bruxelles) a Antverpy (Antwerpen). V Nizozemsku pak pojedeme na Eindhoven a Utrecht. Nakonec na Rotterdam. První způsob přes Drážďany je např. z Teplic cesta dlouhá do Rotterdamu 810 km. Druhý způsob je zhruba o 200 km delší a náročnější. Cestovat vlakem nedoporučujeme. Z Česka do Rotterdamu žádný přímý či vhodný spoj není.

Průvodce byl psán 20. listopadu 2003


Reklama

Hodnocení

Hodnocení: 5 hvězdiček / Hodnoceno: 3x